Komplikovaný problém vodovodního kohoutku

Přece jen, děda je jediný chlap v rodině a tak se od něho jaksi očekává, že bude zařizovat všechny ty chlapské záležitosti jako výměny žárovek, opravy kapajících kohoutků a podobné věci, případně že na to zavolá nějakého odborníka. Ovšem náš děda prostě na tyhle věci není. Sice se honosí titulem RNDr. CSc., to však u něj v rodině vždy znamenalo, že ho všichni uctívali jako jediného rodinného akademika a musel dělat jen lehčí dámské práce, a kromě toho s věkem má čím dál volšovější ruce a je línější, takže se mu do ničeho moc nechce. Já to chápu, ale stále je tím jediným mužským faktorem v rodině, takže všem těmhle věcem z nás všech rozumí asi tak nejlíp. Ovšem asi před půl rokem nám začal kapat kohoutek v kuchyni. Moje máma požádala dědu, aby s tím něco provedl, a on prohlásil "To bude chtít nový těsnění." Pak několik dní vzdychal a posléze se vydal na lov onoho těsnění. Vrátil se s tím, že prý zjezdil celou Prahu, ale těsnění už nikde nemají.

"Tak zavolej instalatéra, co nám sem tu baterii namontoval, pracuje pro celé sídliště, ten ta těsnění určitě mít bude," poradila mu máma.

"Ten ho mít taky nebude," mínil děda. (Zmiňovala jsem se už o tom, že je náš děda nenapravitelný pesimista?) "Určitě nám řekne, ať koupíme novou baterii."

"No a? Tak koupíme novou baterii, takhle máme pořád mokrou celou kuchyňskou linku," argumentovala maminka.

"To bude drahý." (Zmiňovala jsem se už o tom, že je náš děda taky velmi spořivý člověk?)

"Do dvou tisíc se to určitě vejde a to ještě máme, já to klidně zaplatím. Ale zavolej mu ty, jsi pořád doma, tak se s ním můžeš dohodnout, kdy se ti hodí, aby přišel," prohlásila máma a dohnala tím dědu k velkému činu. Kdo očekával, že k zavolání instalatéra, ten je na velkém omylu, ale odpouštím mu to, protože je to teprve druhý příspěvek zde na blogu. Zkrátka, náš děda vzal kus krásného žlutého plastu, seřízl jej a vecpal mezi trubky vedoucí ke kohoutkům, takže kapající voda po nakloněné destičce stéká zpátky do dřezu a nerozlévá se po kuchyňské lince. Tím považuje problém za vyřešen, a tak tu existujeme již přibližně půl roku. Koneckonců co, našich stížností, že nám teče voda po lince, se zbavil, a nestálo ho to ani korunu!