Umyté nádobí

Dnešní odpoledne probíhalo velmi podobně jako každé jiné - poobědvali jsme, dali si kafíčko a pak maminka umyla nádobí. Na závěr celé hory špinavého nádobí si nechala nejmastnější pánve, které pak opřela do dřezu, aby okapaly, protože se na odkapávač už nevešly. A v ten okamžik vstoupil na scénu děda se svým hrnkem od kafe. A děda si po obědě zpravidla dává turka, načež svůj hrnek vyplachuje, protože tvrdí, že když se ten lógr nechá v hrníčku zaschnout, nejde to pak umýt. Nevím, kde na to přišel, protože mně vymývání lógru problém nedělá a navíc oceňuju, když lógr není rozstříknut po celém dřezu, ale dejme tomu. Ovšem našeho dědu dnes odpoledne nenapadlo nic lepšího, než si hrnek jako vždycky důkladně vypláchnout a lógr pak rozmáchlým gestem vylít na čerstvě umyté a důkladně vyleštěné pánve. Máma zareagovala jen dlouhým stenem "Na pánve neee!", načež děda zareagoval "Hehe!" a odešel sledovat do obýváku televizi.