Anténa

Děda minulý týden oslavil šestasedmdesátiny a rozhodl se, že si udělá radost - koupil si (předpokládám, že v Lidlu) pokojovou anténu, o jejímž pořízení už dost dlouho mluvil, zatímco jsme já s mámou nechápaly, k čemu ji tak nutně potřebuje, když máme na chalupě obyčejnou velkou anténu na půdě a tady v bytě jednu televizi s kabelovkou a druhou s obyčejnou vytahovací anténou, se kterou ale není žádný problém.

Víkend jsme strávili na chalupě, kde se děda na celé dny zavřel do garáže a cosi kutil. Když se v kredenci v kuchyni zasekla západka, takže se kredenc nedala zavírat, nijak ho to nevzrušilo a dál se věnoval svému kutění. (Ještě štěstí, že tam s námi byl i mámin přítel, který západku jednoduše spravil.)

V sobotu večer se děda spokojeně vynořil z garáže a v ruce nesl bakelitovou destičku, z níž trčel kus dřeva. Chvíli jsme na ni s mámou nechápavě zíraly, než nám vysvětlil, že je to stoleček na pokojovou anténu, který se našroubuje na stativ na foťák a ten bude sloužit jako stojan. A díky tomuto vynálezu bude moct anténa stát uprostřed našeho obýváku. Ještě tvoří podobný stoleček do bytu, kde máme televizi na ledničce. Rozhodl se vytvořit jakousi polici, která bude stát nad televizí a na ni postaví anténu.

"Myslíš, že tady na tu anténu něco chytíme?" odvážila se máma zeptat.

"Samozřejmě," odpověděl děda. "Ta anténa má zabudovanej zesilovač!"

Televizi jsme s sebou na víkend nevezli, děda ale trval na tom, že anténu musí vyzkoušet, a donutil tedy mámu vytáhnout notebook, na kterém sledujeme televizi, když jedeme na chalupu jen na krátký úsek. Máma tedy nejprve musela rozložit stativ, pak s ním podle dědových instrukcí několik minut pobíhat po pokoji a vybírat vhodné místo, kam tu šílenou konstrukci postavit (a také zjistit, že kvůli omezené délce kabeláže není výběr až tak široký). Když anténu připojila zjistila, že na naší chalupě mezi kopci na pokojovou anténu opravdu nechytíme vůbec, ale vůbec nic. Děda se chvíli pokoušel ji přesvědčit, že špatně ladila, pak prohlásil, že je potřeba s tou anténou "trošku zacvičit" a roztahoval a zase zasunoval její tykadla. Po asi hodině neúspěšného hledání signálu uznal, že tedy na onu anténu opravdu nic nechytíme, a odebral se do garáže rozebrat svůj profi stolek na stativ.