Ranní vstávání

O tom, jak mě i mou maminku děda neustále hlídá, jsem tu již nejednou psala. Půvabná jsou však naše rána. Když jsem byla na gymplu, děda měl přesný přehled o tom, v kolik mi začíná vyučování. Cesta do školy mi tehdy trvala asi 35-40 minut, takže jsem vyrážela z domova okolo čtvrt na osm. A když se mi podařilo vyignorovat budík (v čemž jsem vážně docela dobrá), děda ve čtvrt na osm přišel do mého pokoje s dotazem: "Ty dneska nejdeš do školy?" Načež jsem rozespalá já zašvidrala na budík, vyjekla, vyletěla z postele třetí kosmickou rychlostí a honem na sebe házela první oblečení, které mi padlo pod ruku.

S mými vysokoškolskými studii se můj denní režim značně znepravidelněl, což dědovi velice vadí, ale svůj rozvrh jsem před ním tento semestr jakž takž utajila. V praxi to znamená, že se mě každičký večer ptá otázkou, která zní, jako kdyby chtěl zjistit, jestli budu sněžit nebo pršet: "Tak jak zítra budeš?"

"V deset ráno odcházím, končím ve dvě, takže před třetí budu doma, a pak večer jdu zase pryč," odpověděla jsem mu včera.

"A kdy teda budeš doma?" tázal se děda.

"Přijde před třetí a odejde kolem půl pátý," přeložila máma úslužně mou informaci.

"Dobře," řekl děda.

S mými vysokoškolskými studii otázka "Ty dneska nejdeš do školy?" umřela. Místo ní se ale zrodila jiná: dnes  v půl jedenácté ráno přišel děda do mého pokoje a otázal se:

"V kolik že to dneska odcházíš?"

"V deset," zahuhlala jsem zpod polštáře.

"Je půl jedenácté," oznámil mi děda hlasem, v němž jsem cítila trochu výsměchu, a odcapkal.

S mými vysokoškolskými studii ale také odumřela snaha postíhat všechny hodiny, abych neměla moc absencí, tudíž jsem dnes ráno jen mávla rukou - je to jen přednáška. Každopádně to není poprvé, kdy se děda večer tázal, v kolik odcházím, a pak mě přišel vzbudit půl hodiny po čase, kdy jsem měla vypadnout z domu. Nevím, jestli tak zapomíná, nebo ho jen hrozně baví sledovat, jak se rozespalá vyděšeně vztyčím na posteli, chvíli zaostřuji zrak na hodiny a pak začnu vztekle sprostě nadávat, že už jsem zase zaspala. Občas se mi ale zdá, že druhá možnost je pravděpodobnější.