Mám vařit?

Děda jde zítra na kontrolu s cukrovkou. Proto si musí dnes vést jídelníček, a proto je taky naše kuchyně plná vah, závažíček a podobných vymožeností. Předevčírem si děda na mámě vyžádal, aby uvařila nějaké hodně dietní jídlo, aby se mu do jídelníčku hodilo, a tak se rozhodla, že udělá nějaké kuřecí. Včera večer ale děda prohlásil, že vepřové nudličky s dušenou zeleninou, které jsme obědvali včera, se mu skvěle hodí do diety a že si je tedy dnes dá znovu.

"Tak je dojez a já nám dvěma udělám z toho kuřecího řízky," řekla máma.

"Takže vám mám udělat brambory, co?"

"Nemusíš, my si k tomu večer dáme americký brambory," odpověděla máma a děda souhlasil, načež se otočil na mě:

"Jak to máš zejtra se školou?"

"Úplně normálně jako každou středu," řekla jsem. "Ráno mám přednášku, pak se na dvě hodiny vrátím domů a pak zase půjdu do školy a přijdu až večer."

"Tak to abych ti ráno uvařil brambory, co?" odpověděl děda.

"Ne, teď jsme se s mámou dohodly, že si k těm řízkům večer uděláme americký brambory."

"Aha."

***

Dnes dopoledne jsem přiklusala z ranní přednášky a děda mě přivítal: "Ty seš doma?! Co tady děláš?!"

"Vždyť je středa, přišla jsem jako každou středu," řekla jsem mu.

"Aha... tak to abych ti honem udělal brambory, co?"

"Nemusíš, dohodly jsme se s mámou, že si k těm řízkům večer uděláme americký brambory."

"Dobře."

***

Před chvilkou mě máma zavolala k jídlu. Přišla jsem a na talíři vedle řízku ležely dvě brambory.

"Já myslela, že k tomu budem mít americký brambory," podivila jsem se.

"No to já taky," odpověděla máma, "ale děda nám uvařil brambory."