Ranní vstávání

Na začátek podotýkám, že jsme všichni tři rodina, která si velmi ráda pospí. Děda vstává zpravidla okolo jedenácté, máma, nemusí-li vstávat, také tak (nebo dřív/později než děda, aby nemusela prožívat dědovy vstávací rituály, které když mu někdo naruší, je to hrůza a dědeček je rozhozen na celý den) a já jsem ten největší flákač, který o víkendech spává do poledne nebo přinejhorším do jedné odpoledne, než mě máma z postele vykope.

Poslední dobou se ale doma radši moc nevyskytuju. Minulý víkend jsem tedy s mámou komunikovala hlavně v SMSkách.

Máma, 19.3.2011, 13:05: Člověk se o sobě pořád dozvídá něco nového. V jednu: "To už budeme obědvat?" "O víkendu přece vždycky jíme mezi jednou a druhou." "Jak to, když vždycky vstáváš ve dvě!"

Já: A máš to :D

Máma: Jo :'(

 

Máma, 19.3.2011, 19:19: V kolik zítra přijdeš na oběd?

Já: Řekla bych, že přijdu tak v jednu, ale když ty do dvou spíš, tak je to asi brzo, co? :D:D:D

Máma: Máš štěstí, že mobilem nejde poslat pohlavek!